Vlastní projekt bude probíhat v nejvýchodnější část Slovenské republiky -Bukovské vrchy - Národní park Poloniny. Bukovské vrchy spadají pod Národní park Poloniny, který byl vyhlášen 1. října 1997 a má rozlohu 29 805 hektarů. Park je zároveň součástí Chráněné krajinné oblasti Východní Karpaty, vyhlášené v roce 1977.

Mimochodem, slovo "polonina" užívá kdekdo, ne všichni ale vědí, polonina znamená divoká horská louka. Na osídlení Bukovských vrchů měla velký vliv valašská kolonizace v průběhu 14.–17. století. Následující 18. století se zde vyznačovalo výstavbou dřevěných, pozdně barokních kostelíků. Ty nejkrásnější najdeme v Uličskom Krivom, v Ruskom Potoku, Kalné Roztoce a v Topoli - zdejší kostelík z roku 1750 se mně osobně díky umístění na kopečku nad vesnicí líbí nejvíc.

Po zlikvidování sedmi obcí, které byly zatopeny vodní nádrží Starina v roce 1988, existuje dnes na území biosférické rezervace pouze deset obcí s celkovým počtem 3800 obyvatel, převážně rusínsko-ukrajinské národnosti. Rajskou hudbou pro uši milovníků osamělých toulek je fakt, že Východní Karpaty jsou nejméně zalidněným slovenským regionem: na jeden čtvereční kilometr tu připadá jen 15 obyvatel.

Nízké Beskydy a Bukovské vrchy (Poloninské Karpaty) jsou pochopitelně jednou ze součástí mohutného karpatského oblouku, který obepíná Panonskou kotlinu. Bukovské vrchy dělají svému jménu čest: lesy pralesovitého charakteru tvoří především porosty statných buků. I flóra je tu velmi bohatá – bylo tu zjištěno 1000 druhů vyšších rostlin, z toho 14 karpatských endemitů.

Bukovské vrchy nikdy neztratily své velké šelmy: svůj domov zde mají medvědi, rysové, vlci a divoké kočky. Od roku 2004 zde trvale žije stádečko zubrů evropských (bylo zde vypuštěno na svobodu osm zvířat z plzeňské zoo). I v nedávné minulosti se zde občas zubři ojediněle vyskytovali - šlo o migrující jedince ze sousedních polských Běščad.

Nádherná, turisticky značená celodenní túra je na nejvyšší vrchol Bukovských vrchů – Kremenec (1221 m n. m.). Středně namáhavý výstup nám nabídne báječnou ochutnávku scenérií nejvýchodnějšího slovenského pohoří. Ručím vám za to, že vás ohromí Stužický prales! Nezapomeňte, že vrchol hraniční hory Kremenec leží na styku Slovenska, Polska a Ukrajiny a je nejvýchodnějším bodem Slovenska. Jinými slovy: začíná tu každičký nový slovenský den – svítá tu např. o plnou půlhodinku dříve než v Bratislavě.

Když si dobře prostudujete mapu, jistě vám neunikne, že jen pár desítek metrů od vrcholu je studánka - mimochodem s vynikající pitnou vodou. Který z vrcholů vám nabídne takové občerstvení? Z vrcholu můžeme pokračovat hřebenovkou na západ po slovensko-polské hranici na Rabiu skalu. vice na http://cestovani.idnes.cz/bukovske-vrchy-nejvetsi-prirodni-skvost-slovenska-fh8-/