Tým

Miroslav Hanuš

(*1969)

Motto: "Vstávej brzy ráno, tvrdě pracuj a najdi zlato".
Narodil jsem se v Zábřehu na Moravě, kde mě výrazně ovlivnil indiánský oddíl Cherokee. Oblíbeným sportem pro mě byl a je běh na lyžích. Odtud můj obdiv k zimním horám. Podnikám s jedinečnými společníky a kolegy ve společnosti Mikenopa, která působí v segmentu hotelnictví a služeb pro hotely v 44 zemích Evropy, Asie, Afriky. Mám tři děti, Báju (19), Matěje (17) a Štěpánku (14) se kterými zažíváme mnohá dobrodružství a dobrodružné výpravy. V současné době bydlím v Pusté Kamenici, kde společně se svojí partnerkou Janou vychováváme další budoucí lipničáky.
Gotický pes je životní styl. Cesta. Mám vždy velkou pokoru před každým ročníkem. Motivuje mě to se připravovat na těch 16 dní. Abych vše zvládl. Pokaždé je to jiné. Koho láká "výška gotických katedrál a hloubka gotických studní" je vítán. Trocha usebrání v dnešním světě prospěje každému. I mě samotnému. A když máte skvělý tým, účastníci budou ještě lepší. Těším se na Vás

Veronika Hoférková

(*1982)

V Česku Švédka, ve Švédsku Češka.
Mám dva domovy, jeden v Česku a jeden ve Švédsku.
Ve svých 26 letech jsem vyrazila studovat na LiU a hrát zde fotbal.
Z původního plánu studovat a hrát fotbal ve Švédsku 1 rok se vyklubalo 14 let.
Pracuju a bydlím větší část roku ve Švédsku. Do Česka teď jezdím spíše 'na dovolenou', za rodinou, kamarády, aktivitami, zájmy.
Něco je ve Švédsku, co v Česku není. A něco je v Česku, co obráceně ve Švédsku není. Potřebuji obě země.
Švédsko pro mě představuju svobodnou zemi. Země plnou harmonie a zároveň kontrastů. Zemi klidu a zároveň neustálého pohybu, proměny.
Jistý druh klidu je ale všude přítomen. Je vetkán do lidí, země, zvířat, a i vzduchu, který člověk nasává.
Ráda se s Vámi podělím o tuto svoji vlastní zkušenost na cestě jejího vlastního objevování.

Karel Zadrobílek

(*1973)


Motto: "L'humilité du cœur n'exige point que tu t'humilies mais que tu t'ouvres" ("Pokora srdce nežádá, aby ses pokořoval, ale aby ses otevřel.") Antoine de Saint-Exupéry (Citadelle)

Narodil jsem se v Hradci Králové, kde stále působím. V dětství mi učarovala elektronika, abych se nakonec stal lékařem s kladným vztahem k technice všeho druhu. Příroda mi nebyla navzdory tomu úplně cizí, běhal jsem dlouhé roky orientační běh. Pracuji jako vedoucí lékař dětské neurochirurgie v Hradci Králové, létám jako lékař Letecké záchranné služby. Technické koníčky mi přerostly přes hlavu, takže jsem i pilot vrtulníku, potápím se, mám nahrávací studio, natáčím s drony, vyvíjím elektroniku pro medicínu. Jako největší koníček mám poslední roky létání s RC modely, včetně turbínových. Z netechnických věcí moc rád objevuji nová vína. Svět kurzů, zážitkové pedagogiky a Prázdninovky mi byl zcela neznámý, než jsem se setkal s bratry Hanušovými a jako lékař / kameraman jsem se účastnil kurzu ŽJGP 2003-4. Od té doby se zimních kurzů účastním a čistím si hlavu / rozšiřuji obzory. Dokonce vím, co je rekreologie:) Mojí oblíbenou zemí, kromě té naší, je Francie, kam vyrážím jak to jen jde, nejraději na motorce. Mám 2 děti Adélku (22), Filipa (16). Těším se na klid přírody, křupající sníh pod nohama a vychutnávání si prostého bytí. A nově letos na Goťákovi i polární záři.

Jana Vašendová


(*1986)

Narodila jsem se v Beskydech, ve Frenštátě pod Radhoštěm. Do PŠL jsem vstoupila jako účastnice kurzu Život je gotickej pes v roce 2011. Od té doby jezdím skoro furt .Část mého srdce patří Skandinávii. Studovala jsem ve Švédsku, několik let jsem žila na Islandu a pravidelně se tam vracím. Asi i pro to mám tak ráda zimu. Nezáleží na tom jestli pěšky, na sněžnicích nebo na lyžích, u ohně nebo v chatě. Zaručeně vždycky v dobré společnosti a tento ročník i v přítomnosti polární záře. Zima tě mimo jiné nechá nahlédnout do sebe, poznáš stejně naladěné lidi, zjistíš, jak málo věcí potřebuješ a že spaní na sněhu si lze užít! Přidej se k nám a společně pojďme projít Královskou cestu. Těším se!
.

Tomáš Navrátil

(*1972)


Motto: "Plán je, že není plán".
Narodil jsem se a žiju v Praze se svojí manželkou a dvěma dospělými syny. Od mala, byť "pražák", jsem trávil víc času venku než doma.
Pohyb v přírodě vlastní silou, díky které člověk cítí nezávislost, svobodu, ale i odpovědnost mě učaroval. V zimě lyže a v létě kolo. Nejdříve jsem ho používal jako dopravní prostředek, pak začal jezdit delší a delší závody. Ty se pro mě staly návykovou kratochvílí. Na Altajském dobrodružství jsem poznal sílu skupiny a krásu sdíleného okamžiku. K mojí velké radosti jedeme do poslední evropské divočiny.

Jiří Boháč

(*1979)

Motto: "Když jde člověk stále rovně, daleko nedojde". Antoine de Saint Exupéry
Gotického psa jsem sledoval několik let. Ale chvíle pro přihlášku musela dozrát do bodu, kdy "si mě zavolal." A bylo to nezapomenutelných 16 dní, během nichž se vlastně nic moc zvláštního nestalo, ale tolik se toho změnilo. Bylo nás dvacet účastníků. Dvacet různých důvod proč jet, milion odpovědí na ně. Pokud máte jediný důvod, který vás dovedl až sem, přihlašte se! Bude to to nejlepší rozhodnutí! A já vás budu rád provázet.
Narodil jsem se v Krkonoších, žiju, vychovávám dvě skvělé děti a podnikám v Českém ráji. Hory mě zůstaly, miluju je v létě i v zimě, mám rád moře na kajaku, cestování, kulturu, dobrodružství, moji zahradu i úplně obyčejný pomalý toulání bez cíle, se spaním pod hvězdami. Na Sibiři jsem byl s Goťákem dvakrát a nyní se těším na švédskou zimu. Na ni i na Vás.

Vítek

(*1994)


Ke Gotickému psovi jsem přišel jako slepý k houslím. Psal se rok 2021, přemýšlel jsem nad svou první dlouhou letní dovolenou jen s batohem na zádech. Jelikož ale bylo po prvním roce s Covidem, všichni mí kamarádi se rozhodli v létě ženit a z dovolené tak nebylo nic. V tu chvíli jsem narazil na stránky Gotického psa a naprosto se ztotožnil s mottem "Jistým bodem počínaje, není již návratu. Toho bodu je třeba dosáhnout" od Franze Kafky. Zamyslel jsem se, kolikrát jsem stál před rozhodnutím, s tím, že pokud ho udělám, už není cesty zpět. Uvědomil jsem si, že se vždy vyplatilo tento bod překonat. Přesně dle tohoto motta, jsem se okamžitě přihlásil, protože jsem věděl, že pak už necouvnu. A tak se z letní dovolené stalo zimní putování a uchvátilo mě to natolik, že ho prostě musím zažít znovu!
Fascinují mě věci kolem nás, které ale nejsou na první pohled viditelné. Jednou takovou je i proudění vzduchu, a proto se zabývám aerodynamikou. Ač mám vystudovanou stavbu letadel, řeším jak fučí větr kolem aut. Občas mě taky ujede jazyk do nářečí, protože su z malé dědiny Prakšice, která sa nacházá na jihovýchodě Moravy. S tím je spójená aj láska k folklóru, tradicám a prostě radosti ze života.
Vytvořte si webové stránky zdarma!